Vratislav II. (1061 - 1086) - jako kníže - C 347
typ: C 347. Š 159a.
Avers: Sedící postava na trůnu představuje českého knížete Vratislava II. na knížecím stolci. Stolec se dle kronikáře Kosmy nacházel na vrchu Žiži, který dnes historikové a archeologové lokalizují přibližně do prostoru východního chóru pražské katedrály sv. Víta. Symbolický význam kamenného stolce byl v tomto období značný. Kandidát na vládce země byl právoplatně uznán za panovníka teprve až když proběhl slavnostní ceremoniál jeho usazení na knížecí stolec.
Revers: Poprsí postavy zobrazuje "věčného" knížete všech Čechů - sv. Václava. Čepec na jeho hlavě představuje biskupskou mitru. Právo nosit symbol vysokého církevního důstojenství, který podtrhoval sakrální charakter knížecí vlády, ačkoliv nebyl panovník pomazaný jako král, si nechal od papeže Alexandra II. v letech 1059-60 potvrdit již Vratislavův bratr Spytihněv II. Po náhlé Spytihněvově smrti, a přebrání vladařských povinností, vyslal do Říma poselstvo i Vratislav II. Již roku 1061 získal od papeže Alexandra II. stejnou výsadu. Poplatek činil 100 hřiven stříbra ročně. Po smrti Alexandra II. roku 1073 potvrdil toto právo i jeho nástupce Řehoř VII. Vratislav si toto důstojenství podržel až do své korunovace roku 1086. Denáry ze závěru jeho vlády zobrazují panovníka s královskou korunou.
Zobrazení sv. Václava s mitrou na místo knížete Vratislava II. má opět symbolické vysvětlení. Sv. Václav byl vnímán jako "věčný" kníže Čechů a České země a všichni další nástupci byli jeho náměstky. Všechny pocty, které jako úspěšní vladaři získali, byly dle dobových představ ve skutečnosti zásluhou prozíravosti a dobrého patronátu sv. Václava.
Avers: Sedící postava na trůnu představuje českého knížete Vratislava II. na knížecím stolci. Stolec se dle kronikáře Kosmy nacházel na vrchu Žiži, který dnes historikové a archeologové lokalizují přibližně do prostoru východního chóru pražské katedrály sv. Víta. Symbolický význam kamenného stolce byl v tomto období značný. Kandidát na vládce země byl právoplatně uznán za panovníka teprve až když proběhl slavnostní ceremoniál jeho usazení na knížecí stolec.
Revers: Poprsí postavy zobrazuje "věčného" knížete všech Čechů - sv. Václava. Čepec na jeho hlavě představuje biskupskou mitru. Právo nosit symbol vysokého církevního důstojenství, který podtrhoval sakrální charakter knížecí vlády, ačkoliv nebyl panovník pomazaný jako král, si nechal od papeže Alexandra II. v letech 1059-60 potvrdit již Vratislavův bratr Spytihněv II. Po náhlé Spytihněvově smrti, a přebrání vladařských povinností, vyslal do Říma poselstvo i Vratislav II. Již roku 1061 získal od papeže Alexandra II. stejnou výsadu. Poplatek činil 100 hřiven stříbra ročně. Po smrti Alexandra II. roku 1073 potvrdil toto právo i jeho nástupce Řehoř VII. Vratislav si toto důstojenství podržel až do své korunovace roku 1086. Denáry ze závěru jeho vlády zobrazují panovníka s královskou korunou.
Zobrazení sv. Václava s mitrou na místo knížete Vratislava II. má opět symbolické vysvětlení. Sv. Václav byl vnímán jako "věčný" kníže Čechů a České země a všichni další nástupci byli jeho náměstky. Všechny pocty, které jako úspěšní vladaři získali, byly dle dobových představ ve skutečnosti zásluhou prozíravosti a dobrého patronátu sv. Václava.
