Jiří Patera (1924-2003) - Velká voda
Olej na plátně.
Rozměr: 60 x 50 cm.
Životopis autora: Narodil se v Praze v intelektuálně a eticky kultivovaném prostředí rodiny klasického filologa Vávlava Patery. Výtvarně se vzdělával za války v kurzech V.V. Modrého. Po r. 1945 studoval FF UK v Praze, odtud přešel na PF téže univerzity (obor dějepis – výtvarná výchova), kde studoval u prof. M. Salcmana a C. Boudy. Zvláště prvý z nich měl na Pateru zásadní vliv kultivovaným, koloristickým názorem s relevantní úlohou barevné skladby pro stavebnost výtvarného díla. Paterovo intelektuální založení rozvíjeli historikové umění F. Kovárna a M. Míčko. Po ukončení studií působil Jiří Patera na PF UK jako Salcmanův asistent. V 70. a 80. letech vedl v Plzni proslulé výtvarné kurzy, z nichž vzešla celá koloristická škola (Havlíček, Losenický, Malina, Maur). Působil ve skupině Kontakt (1962 – 68), v r. 1989 spoluzakládal plzeňskou tvůrčí skupinu P 89.
Tvorbu Jiřího Patery charakterizuje od počátku 50. let vytříbený cit pro barvu a kultivovaný malířský přednes. Koloristická konstrukce obrazu obsahuje fauvistický odkaz, jehož senzualistickou povahu transformoval Paterův introvertní intelektualismus do filosoficky podložené obrazové výpovědi vyjádřené introvertním, obsažným jazykem barevných ploch v pojetí do jisté míry blízkém práci Serge Poliakoffa či (tam, kde se dostává k výrazněji meditativnímu pojetí), Marka Rothka. Paterovy malby harmonicky vyvažují zobrazující a abstrahující funkci obrazu. Barevná skladba a autonomní kompoziční osnova definují specifickou inteligibilní sféru de facto malířských abstrakt, jež obvykle odkazují k jevovému světu. Prostřednictvím uvážlivě komponovaných koloristických kompozic a symbolicky nosných znaků odkrýval a identifikoval v konkrétním vněmovém světě jeho autonomní univerzální význam i ryze lidskou sféru kulturní hodnoty (v tomto smyslu jej ovlivnil např. přímý kontakt s antickými památkami během pobytu v Řecku). Do této kapitoly Paterovy tvorby náleží i práce z Artotéky města Plzně. V devadesátých letech překročil v řadě prací hranice tradičně vymezené malby užíváním kolážovaných či asamblovaných elementů, které začaly tvořit jádro celé výtvarné stavby obrazu. Senzuální malířství ustupuje krajně očištěné výtvarné mluvě, založené na uvážených vztazích elementárních vizuálních prvků.
Samostatně vystavoval od konce 50. let v Plzni, současně se zúčastňoval členských výstav SČVU (později UVU plzeňské oblasti) a tvůrčích skupin (Kontakt). Od konce šedesátých let vystavoval opakovaně v zahraničí, zejm. v zemí někdejšího socialistického bloku, ale rovněž v tehdejší NSR (1969). V r. 1988 vystavoval spolu s B. Losenickým (viz zde) v Karlových Varech, významná byla samostatná výstava v Galerii Klatovy / Klenová v r. 1994. Stal se klíčovou osobností výstavního projektu Kolorismus – Jiří Patera a jeho škola v Plzni (GmP, 2003, katalog).
Literatura: Artotéka Plzeň; Marcel Fišer, Bronislav Losenický, Václav Malina: Kolorismus - Jiří Patera a jeho škola v Plzni: Galerie města Plzně, 4. září - 12. října 2003 (katalog výstavy), Plzeň 2003.
Rozměr: 60 x 50 cm.
Životopis autora: Narodil se v Praze v intelektuálně a eticky kultivovaném prostředí rodiny klasického filologa Vávlava Patery. Výtvarně se vzdělával za války v kurzech V.V. Modrého. Po r. 1945 studoval FF UK v Praze, odtud přešel na PF téže univerzity (obor dějepis – výtvarná výchova), kde studoval u prof. M. Salcmana a C. Boudy. Zvláště prvý z nich měl na Pateru zásadní vliv kultivovaným, koloristickým názorem s relevantní úlohou barevné skladby pro stavebnost výtvarného díla. Paterovo intelektuální založení rozvíjeli historikové umění F. Kovárna a M. Míčko. Po ukončení studií působil Jiří Patera na PF UK jako Salcmanův asistent. V 70. a 80. letech vedl v Plzni proslulé výtvarné kurzy, z nichž vzešla celá koloristická škola (Havlíček, Losenický, Malina, Maur). Působil ve skupině Kontakt (1962 – 68), v r. 1989 spoluzakládal plzeňskou tvůrčí skupinu P 89.
Tvorbu Jiřího Patery charakterizuje od počátku 50. let vytříbený cit pro barvu a kultivovaný malířský přednes. Koloristická konstrukce obrazu obsahuje fauvistický odkaz, jehož senzualistickou povahu transformoval Paterův introvertní intelektualismus do filosoficky podložené obrazové výpovědi vyjádřené introvertním, obsažným jazykem barevných ploch v pojetí do jisté míry blízkém práci Serge Poliakoffa či (tam, kde se dostává k výrazněji meditativnímu pojetí), Marka Rothka. Paterovy malby harmonicky vyvažují zobrazující a abstrahující funkci obrazu. Barevná skladba a autonomní kompoziční osnova definují specifickou inteligibilní sféru de facto malířských abstrakt, jež obvykle odkazují k jevovému světu. Prostřednictvím uvážlivě komponovaných koloristických kompozic a symbolicky nosných znaků odkrýval a identifikoval v konkrétním vněmovém světě jeho autonomní univerzální význam i ryze lidskou sféru kulturní hodnoty (v tomto smyslu jej ovlivnil např. přímý kontakt s antickými památkami během pobytu v Řecku). Do této kapitoly Paterovy tvorby náleží i práce z Artotéky města Plzně. V devadesátých letech překročil v řadě prací hranice tradičně vymezené malby užíváním kolážovaných či asamblovaných elementů, které začaly tvořit jádro celé výtvarné stavby obrazu. Senzuální malířství ustupuje krajně očištěné výtvarné mluvě, založené na uvážených vztazích elementárních vizuálních prvků.
Samostatně vystavoval od konce 50. let v Plzni, současně se zúčastňoval členských výstav SČVU (později UVU plzeňské oblasti) a tvůrčích skupin (Kontakt). Od konce šedesátých let vystavoval opakovaně v zahraničí, zejm. v zemí někdejšího socialistického bloku, ale rovněž v tehdejší NSR (1969). V r. 1988 vystavoval spolu s B. Losenickým (viz zde) v Karlových Varech, významná byla samostatná výstava v Galerii Klatovy / Klenová v r. 1994. Stal se klíčovou osobností výstavního projektu Kolorismus – Jiří Patera a jeho škola v Plzni (GmP, 2003, katalog).
Literatura: Artotéka Plzeň; Marcel Fišer, Bronislav Losenický, Václav Malina: Kolorismus - Jiří Patera a jeho škola v Plzni: Galerie města Plzně, 4. září - 12. října 2003 (katalog výstavy), Plzeň 2003.
